NÁHLÉ NEŠTĚSTÍ
2007 – D.Fisherová: NÁHLÉ NEŠTĚSTÍ
Představení, které jsme pro vás dnes připravili, je hned v několika ohledech výjimečné. V prvé řadě, Náhlé neštěstí je prozatím „nejsoučasnější“ hrou, kterou naše divadelní společnost nastudovala. Text byl napsán počátkem devadesátých let a v roce 1992 byl nominován na Cenu Alfréda Radoka. Je to zároveň první hra, kterou uvádíme, jejíž autorkou je žena. A konečně, toto představení je v historii naší tvorby ojedinělé také svou formou. Na jevišti vystupují pouze dva herci, kteří v jednoduchém prostoru, představujícím blíže neurčené psychiatrické sanatorium, vedou rozhovor.
Jde o dialog mezi dvěma osobami - mýtickou královnou Niobé a biblickým Jobem, postavami, které sice pocházejí z odlišných kulturních okruhů a reprezentují rozdílné životní postoje, které však pojí podobný osud totálního životního ztroskotání.
Niobé byla dcerou krále Tantala, který se pokusil obelstít bohy tím, že jim jako pokrm nabídl vlastního syna. Za tento rouhačský čin byl potrestán hned trojím trestem – hladem, žízní a věčnou úzkostí z padajícího balvanu. Sama Niobé se provinila tím, že odmítla uctívat polobohyni Létó, která se jí pomstila tím, že přikázala svým potomkům Apollónovi a Artemidě zavraždit všech čtrnáct Niobiných synů a dcer. Teprve před smrtí nejmladší dcerky se Niobé začala kát, ale už bylo pozdě.
Naproti tomu Job je příkladem člověka bohabojného a pokorného. Svou ctností proslul natolik, že Satan vyzval Boha, aby Jobovu loajalitu prověřil. Bůh na něho postupně sesílal jedno neštěstí za druhým – zbavil ho majetku, zahubil jeho děti a podrobil ho fyzickým mukám, když ho ranil páchnoucími vředy. Lidé se od Joba odvrátili a jeho vlastní žena se ho zřekla.
Na tomto půdoryse se začíná naše hra, rozhovor z oddělení N.N., kde se nacházejí ti, které postihlo náhlé neštěstí…
Osoby a obsazení:
Ona – Anna Vlková
On – Martin Trubač
Technická spolupráce: Petr Poštulka
Kontrola textu: Jana Martináková